Co se děti naučí, dozví a zažijí

Vzdělávací program naší školy nabízíme v podobě 15 obecných celků, které podchycují zhruba obsah vzdělávání v průběhu celého roku a týkají se rozvíjení všech stránek osobnosti dítěte. Na základě těchto potom učitelky ve třídách plánují konkrétní činnosti s dětmi a vytvářejí tak společně s dětmi konkrétní celky motivované příběhy, písničkami, básničkami, zajímavými situacemi, výtvarnými podněty, výlety, divadelními představeními atd.,na základě nichž se děti učí.

Pro zajímavost uvádíme naše obecné celky, aby jste si dokázali vytvořit představu, na jaké otázky hledáme společně s vašimi dětmi během roku odpověď :-)

1. Hlavně žádnou bouli.....

Kdo jsi ty a kdo jsem já? Kdo jsme my?

Kde jsme a co tu budeme dělat?

Jak to tu vypadá a jak to tu chodí?

Neztratím se tu?

Co se ve školce smí a co nesmí a proč?

Jakou školku chceme a jakou nechceme a proč?

A kdo si se mnou bude hrát?

Děti si odnesou radost z objevování a hry, pocit bezpečí, zkušenost a poznání, kdo je kdo, základní orientaci o prostorách a životě ve školce, kde budeme společně vytvářet pravidla vzájemného soužití, poznávat nové prostředí a učit se v něm žít, zjišťovat, co umíme, co nás spojuje a zajímá. A snad se začnou do školky těšit.

Paní učitelky navážou kontakt s jednotlivými dětmi a pomohou jim vytvářet základy pozitivního vztahu k mateřské škole, pozorují, sbírají první informace a zkušenosti o jednotlivých dětech i skupině dětí

Jako prostředky nám poslouží: individuální přístup ke každému dítěti, trpělivost a laskavost, nabídka zajímavých činností, hračka, loutka, pohádka, překvapení, cesta od známého k neznámému /tj. vyjít od toho, co je dětem blízké, známé/ , asociační a komunitní kruh, diskuze, pokusy ap.

2. Co JÁ všechno dovedu...

Co umím, co umíš, co umíme?

Co vidíš a co vidíme kolem sebe?

Jak voní a chutná podzim?

Jak a na co si budeme na podzim hrát?

Co by to bylo, kdyby to nebylo...?

S čím si víš rady, co už zvládneš a s čím potřebuješ pomoci?

Děti si odnesou vědomí toho, co kdo dobře umí, co umí víc a co zatím méně, co přináší podzim, jak vypadá, voní i chutná, a povědomí o tom, že ve školce se stále děje něco zajímavého a že je prima sdílet to s ostatními.

Paní učitelky si udělají základní diagnostiku svěřené skupiny dětí: kde které dítě „startuje“, co zvládá a kde má rezervy, co ho baví, zajímá, jaké má individuální a specifické potřeby a „jak na něj“.

Jako prostředky nám poslouží vše, co přináší podzim, dále smyslové, pohybové, kontaktní, manipulační, výtvarné a jiné tvořivé hry, písničky, básničky, pohádky, výtvarné, pracovní a další zajímavé činnosti, které nabídnout prostor pro důkladné zmapování osobnosti každého dítěte ap.

3. Dva jsou více než jeden....

Jsou dva víc než jeden?

Půjčíš mi svou hračku?

Kdo mi pomůže a komu pomůžu já?

Budeš si se mnou hrát?

Vymyslíme, postavíme, uděláme to spolu?

Jak se pozná kamarád?

Děti si odnesou zkušenost, že dva toho dokážou více než jeden, že ve dvou to jde snáz a líp, ale že spolupráce s někým má svoje pravidla, že ve školce se můžu na ostatní spolehnout a zároveň i já jsem pro druhého důležitý, že každý má ve školce své místo a že i paní učitelky táhnou za jeden provaz. Zároveň dostanou mnoho příležitostí k oslovení, domluvě s kamarádem a komunikaci obecně.

Paní učitelky zužitkují každou příležitost k navazování a posilování vzájemných kontaktů mezi dětmi a k podporování jejich pozitivních vztahů a dětského přátelství, zmapují si, kdo ze skupiny zůstává stranou a proč.

Jako prostředky nám poslouží osobní vzor učitelek a barevné podzimně motivované činnosti, které nabídnou dětem nejen prostor pro poznatky, dovednosti, zkoumání a objevování, ale i dostatek prostoru ke kontaktům, vzájemné komunikaci a spolupráci ve dvojicích i menších skupinkách ap.

4. Já mám čapku, ty máš čapku...

K čemu jsou na světě čepice a co by se rukavicím stát nemělo?

S čím máme hodně starostí, když je zima za dveřmi?

Kde je nám nejlépe, když se venku čerti žení?

Umíme si už poradit s oblékáním?

Co dovedeme dělat všichni dohromady?

A umíme si pomáhat?

Děti už jsou ve školce jako ryby v rybníce, společně prožívají, jak se příroda chystá na zimu, získávají zkušenost, jak se lidi chystají na zimu, ale i zkušenost, jak se mohou aktivně podílet na životě ve školce, na řešení problému, volbě činností a že když děláme něco společně, že si to lépe užijeme i víc se vzájemně dozvíme.

Paní učitelky na základě evaluace 1. čtvrtletí podporují samostatnost dětí a jejich kompetence v životě třídy, nabízejí prostor pro sebeobsluhu a vzájemnou pomoc,

Jako prostředky nám poslouží vnímání a pozorování dětské skupiny i změn v přírodě připravující se na zimu, manipulační a pracovní činnosti, hry na rozvoj fantazie a tvořivosti, společné pohybové hry, problémové otázky, uplatňování vlastní zkušenosti, poznávací činnosti zaměřené na poznatky o zdraví, lidském těle, vyřizování vzkazů, zpráv ap.

5. Jsi Mikuláš nebo čert..?

Poznáš, co je dobré a co zlé?

Najdeš v sobě kousek čerta a kousek Mikuláše?

Co je to čertovina a co to znamená, když někdo kouká jako deset čertů?

Čeho se bojíš a proč?

Co je to zlobení a proč lidi zlobí?

Dá se zlobení nějak napravit a jak?

Čím bys potěšil Mikuláše?

Jak se žije čertům v pekle?

Umíš zazpívat písničku, přednést básničku či vyprávět pohádku?

Děti si odnesou povědomí o tom, co je dobré, co zlé, co omylem, co úmyslně, co dělám dobře a co špatně, zkušenost, že přiznání je polehčující okolnost, zatímco lež má krátké nohy. Odnesou si zážitky ze společného zkoumání života čertovského, uplatní vlastní zkušenosti s tématem zlobení a jeho následky, ale určitě si vyrobí čerta, Mikuláše, anděla či pravý čertomobil a dočkají se mikulášské návštěvy.

Paní učitelky vytěží z tématu prostor pro legraci, pospolitost /nikoho nedáme/, přemýšlení, očekávání, rozvíjení zdravého sebepoznání, sebevědomí, sebekritiky, a rozhodně neutratí prostor pro společnou evaluaci s dětmi

Jako prostředky nám poslouží lidová tradice, tematicky vhodná říkadla, pohádky, písničky, přísloví, práce s různými materiály, tvary, zvuky, představami, pracovní a manipulační činnosti, tělovýchovné i akrobatické činnosti ap.

6. Pojďme spolu do Betléma.....

Proč do Betléma? Co se stalo v Betlémě?

Co víš o narození Ježíška? A kdy, kde ses narodil ty- co víš o svém narození? Jak jsi vypadal?

Co je to advent a proč máme věneček se 4 svíčkami?

Proč musíme tak dlouho čekat a co je to čas?

Jak se lidé připravují na Vánoce?

Jak si můžeme připravit hezké Vánoce ve školce?

Proč se na Štědrý den krájela jablíčka a jaké jsou další vánoční zvyky?

Umíš si podepsat psaní pro Ježíška? Poznáš napsané svoje jméno?

Proč dostáváme dárky? Už jsem někdy dal někomu dárek?

Jaké máš přání a co by asi potěšilo tvoji maminku, kamaráda?

Znáš nějakou koledu? A rozumíš, o čem vypráví?

Děti si odnesou zážitky z těšení, očekávání, sdílení, zdobení, vytváření, z atmosféry, naučí se zpívat koledy, seznámí se s různými zvyky, tradicemi, získají nové dovednosti nejen při pečení perníků, vyrábění ozdob a dárků, ale i dovednosti sociální: sdílet spolu, potěšit někoho,naslouchat někomu atd.

Paní učitelky mají plně v režii, zdali každý z přítomných odejde obdarován a taky velkou příležitost nejen stmelit a doladit skupinu svěřených dětí, ale užít si ty školkové Vánoc bez shonu a spěchu se vzpomínkami a vším tím, co k Vánocům patří.

Jako prostředky nám poslouží zvyky a tradice, biblický příběh, koledy, živé světlo, práce s různými materiály, divadlo, vyprávění, návštěva rodičů, výstavy, koncerty, vánoční besídka, nadílka, dárky a jejich příprava atd.

7. Každý nemůže být králem aneb za časů Sněhové královny...

Co tě napadne, když se řekne král?

Kolik králů přišlo za Ježíškem a co mu přinesli? Byli všichni stejní?

Jsme my všichni stejní? A jaký je mezi námi rozdíl? Kdo by chtěl být králem? Čím bys chtěl být?

Co bys změnil , kdybys byl králem celého světa? Co bys změnil v naší školce?

Kdo u nás ve školce, ve městě, v zemi vládne a kdo se ujal vlády venku?

Znáš nějakou pohádku, kde vládne král? Jakou pohádku nám budeš vyprávět? Stalo se to doopravdy?

Jak to na světě vypadá, když se vlády ujme Sněhová královna?

Víš, jak se chránit před zimou a kam se poděli motýli a žáby?

Co je to vlastně sníh a led, jak a proč vzniká a k čemu je dobrý?

Co dovedeš na sněhu a na ledu?

Co by se stalo, kdyby...?

Děti si odnesou povědomí o tříkrálové tradici, dozví se mnohé samy o sobě, získají zkušenosti, poznatky i dovednosti v souvislosti se zimním ročním obdobím, dostanou příležitost ke zkoumání, pokusům, ale i k zažití pocitu zodpovědnosti za sebe i druhé, k pomoci a toleranci ke druhým /ne všichni sjedeme hned velký kopec, ne každý se umí nasoukat do kombinézy atd./

Paní učitelky nabídnou dětem dostatek podnětů a příležitostí k sezónním činnostem, hrám a pobytu venku a zúročí zážitky dětí při hrách a činnostech ve třídě, provádějí pololetní evaluaci individuálních pokroků dětí i posunu skupiny

Jako prostředky nám poslouží básně, písně, tance, příběhy, výtvarné a pohybové aktivity se zimní tematikou, volný pohyb v přírodě, sezónní činnosti, výlety, pokusy, pozorování, činnosti a aktivity podporující zdravý životní styl ap.

8. Těšíme se do školy?....

Co všechno školáci potřebují umět?

Umíme chvilku potichu sedět?

Umíme zeptat, když něco nevíme a požádat o pomoc.

K čemu jsou na světě školy a k čemu školky?

Zahrajeme si na školu?

Půjdeme se do opravdické školy podívat?

Co už všechno dovedeme?

Děti na základě mapování vlastních dovedností, znalostí získají pozitivní zkušenost, že není proč se školy bát, ale i prostor k reflexi a sebereflexi a pocit důležitosti a zároveň získají nové poznatky a dovednosti a zážitky

Paní učitelky vytvoří budoucím školákům podmínky pro rozvoj rozumový, mluvní, grafomotorický i sociální, zreflektují případné rezervy a nabídnou dětem individuální činnosti dle potřeby, vytvoří prostor pro získání dalších důležitých kompetencí budoucích školáků a neopomenou ani ty mladší a jejich schopnosti a dovednosti.

Jako prostředky nám poslouží vhodná metodická literatura, grafomotorická cvičení, pracovní listy, mluvní cvičení, příležitosti k verbálnímu vyjádřování, problémové otázky, hry a činnosti na rozvíjení samostatnosti , paměti, vůle, soustředěnosti, různé stolní hry ap.

9. Přece se mě nebojíš?

Proč je Masopust Masopustem a ne třeba Bramborpustem?

Co by to byl Televizopust?

Co všechno bychom ještě mohli pustit a co by nás stálo nejvíc odříkání?

Jak se dříve bavili lidé o Masopustu?

Co my můžeme udělat pro to, aby v naší školce byl ten Masopust co nejveselejší?

Jsou maškary nebezpečné? Dokážeme si masku vyrobit?

Umíme pomoci a poradit mladším kamarádům?

Děti si odnesou nejen zážitky z karnevalu, ale i povědomí o lidové tradici, společném sdílení, zkušenost, že zatímco se někdo těší, druhý se bojí, nové pohybové i výtvarné a pracovní dovednosti, ale i povědomí o sounáležitosti s ostatními a zkušenost, že si dovedu něco odříci a překonávat drobné překážky

Paní učitelky vytvoří podmínky k prožití masopustního období bez zbytečného stresu a poskytnou dětem příležitost k tvoření a rozvoji fantazie, a možná si ve spolupráci s dětmi také dokážou něco odříci…

Jako prostředky nám poslouží lidové zvyky, tradice, vzpomínky, vyprávění, hra na hudební a rytmické nástroje, práce se zvuky a barvami, spolupráce s rodiči dětí, výstava, komunitní kruh, hra na pravdu, papíry, látky, kostýmy atd.

10. Za kamna vlezem...?

Co všechno se dá dělat doma za kamny, když je venku nevlídno?

Co je to nuda a jak se dá zahnat?

Na co si hrajeme nejraději a jaké hry hrála ráda moje maminka, taťka, babička?

Co se venku změnilo? Co se u nás změnilo? Umíme si všímat života a dění kolem sebe?

Jaro, jaro, kde se vzalo? Kdo už venku objevil kousek jara?

Vážně se Zeměkoule otáčí? A proč je kulatá?

Kde už jsem na Zeměkouli cestoval? Jak? S kým? Co jsem tam objevil?

Kam nejradši jezdím a proč?

Co víme o sluníčku? A co o něm nevíme a zajímalo by nás?

Co o sobě víme a nevíme a zajímalo by nás?

Děti získají povědomí o koloběhu v přírodě, příležitost orientovat se v informacích v souvislosti s vlastním prožitkem, rozvíjejí schopnost pojmenovat, sdělovat, uplatnit vlastní zkušenost. Zároveň se děti stávají aktivními účastníky dění a dostávají prostor ke zvídavosti, zkoumání, všímavosti, kooperaci s ostatními.

Paní učitelky motivují děti k aktivitě, zvídavosti, samostatnosti, komunikaci s vrstevníky i dospělými a vytvářejí základy pro prevenci patologického chování dětí /nenudit se-jako základ aktivního života/ a provádějí evaluaci 3. čtvrtletí.

Jako prostředky nám poslouží pozorování, práce s literaturou, encyklopediemi, setkání s rodiči, pokusy, motivované hry a cvičení na orientaci a rozlišování prostor. vztahů, diskuze, besedy, promítání, video, alba fotografií, lidové hry s tradicí ap.

11. Ben, ben, ben, blechy ven a vajíčka sem!

Už můžeme jít na zahradu? Co se tam změnilo?

Jak se může proměnit větvička v teple? Co se skrývá ve vajíčku?

Proč se o Velikonocích malují vajíčka?

Komu já vajíčko dám a proč?

Jak dřív slavili lidi Velikonoce?

Jak přivítáme jaro a Velikonoce my?

Jak se dá zařídit hezký den ? A na který hezký den vzpomínám a vzpomínáme?

Co může hezký den pokazit?

Jak co roste a jak rostu já?

Vyrostli z nás pomocníci? S čím pomáhám ve školce a jak mamince?

Děti si odnesou nové dovednosti, poznatky o lidském těle, jaru i vzniku života, ale i povědomí o českých lidových tradicích, radost ze společného tvoření, uvědomění si ženské a mužské role, zážitky z velikonočních oslav i z vnímání nově se probouzejícího života, chuť objevovat, vyhledávat informace, porovnávat, vyjadřovat své dojmy, pocity, názory

Paní učitelky vytvoří dětem podmínky k rozmanitým výtvarným a pracovním činnostem, rozvoji tvořivosti a citových vztahů k okolí, zapojí děti do úklidu, výzdoby školky, do pátrání a mapování velikonočních tradic, zmapují posun ve vzájemné komunikaci a spolupráci dětí při hrách, skupinových i režimových činnostech

Jako prostředky nám poslouží lidové zvyky, říkadla, koledy, pragnostiky,přísloví, problémové otázky, sociogramy, kontaktní hry a činnosti, různé výtvarné a pracovní techniky, pracovní činnosti, smyslové a psychomotorické hry, aktivity podporující samostatné myšlení, rozhodování a řešení situace ap.

12. Vrána letí, nemá dětí...

My jich máme jako smetí? Kde se tu vzaly? Kdo je přinesl?

Jak jsem se narodil a komu? A jak se rodí telátka, kuřátka, hlemýždi...?

Každý se někomu narodí?

Jak jsem vypadal, když jsem se narodil?

K čemu jsou na světě maminky?

Co musela moje maminka udělat, abych vyrostl tak, jak jsem? Kdo jí pomáhal?

Až budu velký, budu mít děti? A bude to těžké, se o ně starat?

Kdy jsou s dětmi největší starosti? A jsou starosti taky s kuřaty, koťaty či kůzlaty?

Jak poznám svoji maminku a co by jí nejvíc potěšilo?

A co to znamená mít někoho rád? A koho mám rád já a proč?

Děti si odnesou povědomí o významu rodiny, maminky pro vznik života, základy úcty nejen k rodičům, ale všemu živému, uplatní osobní zkušenosti a vyzkouší si v modelových situacích, jak to někdy s dětmi není snadné, získají prostor pro vlastní zodpovědnost za své chování i za mladšího kamaráda, příležitost potěšit blízkého člověka, ale odnesou si i různé nové zážitky a poznatky na základě přímého pozorování i ve spolupráci s rodiči, zkusí si vyrobit dárek pro maminku a zformulovat přání, samostatně přednést básničku či zazpívat písničku ap.

Paní učitelky vytvoří podmínky k oslavě dne matek, k podpoře seberegulačních mechanismů dítěte a vytváření zdravých životních návyků a postojů, zprostředkují dětem pozorování mláďat a jejich poznávání vhodně motivovanými činnostmi.

Jako prostředky nám poslouží obrázky, exkurze, návštěva maminek ve školce,besídka, slavnost pro maminky, fotografie, výlety, přímá pozorování, tvořivé výtvarné a pracovní činnosti, písničky, básničky, pohádky, příběhy, vyprávění podle skutečnosti i na základě fotografií ap.

13. Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš?

Kde bydlí pes, kde žáby, veverky, sloni, klokani, velryby? Kde bydlí lidi?

Co potřebují k bydlení?

Kde bydlím já? A kdo se mnou bydlí a proč? Znám svoji adresu?

Kde bydlí můj kamarád? Ke komu chodím na návštěvu a koho bych rád navštívil?

Jak lidé bydleli dříve a jak bych chtěl bydlet? Co se mi doma líbí?

Jak se jmenuje město, ve kterém bydlím? Co se mi v něm líbí, co tu mám rád?

Jak naše město vypadalo dřív?

Jak se staví dům?

Co to je historie? Co je vzpomínka?

Kdo je to vandal?

Co bych dělal, kdyby...?

Děti si odnesou zkušenost, že každý má svůj domov, povědomí o tom, že záleží na každém z nás, jak nám bude doma, ve školce, jak bude vypadat naše město, naše země, dostanou prostor pro vnímání času -co je to minulost, současnost, budoucno, co bylo, co je, co bude ve vztahu k sobě i okolnímu světu, prostor pro orientaci ve svém nejbližším okolí a určitě i nové pojmy, dojmy, zážitky ze společných zajímavých objevů

Paní učitelky vlastním vzorem, přístupem podporují u dětí povědomí o mezilidských a morálních hodnotách a posilují u dětí vlastní identitu i základy vlastenectví a vztahu k místu, kde jsem se narodil a kde žiju., citlivost, citovost, příležitost k uplatnění vlastní zkušenosti, nabízejí dětem prostor pro vlastní soudy, úsudky, názory s respektováním pravidel komunikace

Jako prostředky nám poslouží vycházky, výlety, pozorování, průzkum, rozhovory, příběhy ze světa zvířat i lidí, konstruktivní a manipulační hry, vhodná literatura, návštěva památek, ekohry, kulturní tradice, exkurze atd.

14. ....hlavně nesmí býti smutno....

Co o sobě víme? Co jsme spolu zažili?

Co tě napadne, když se řekne...?

Co spolu dokážeme? Co už sám dovedu a na začátku jsem neuměl?

Umíme se o sebe postarat?

Co nás spojuje a co bude dál?

Umíme se dívat kolem sebe?

Zbyde tu po nás něco?

Co je to MDD?

Jak přivítáme léto?

Může sluníčko škodit?

Kam se vydáme na výlet?

Co budeme dělat v přírodě, v lese, u rybníka?

Jak se tam máme chovat, abychom neublížili přírodě ani sobě?

Už jsi se někdy ztratil? Co dělat, když se ztratím v lese, ve městě, v obchodním domě?

Co a kdo je pro nás nebezpečné?

Co jsme vlastně celý rok dělali?

Co jsme se naučili?

Co z toho můžeme ukázat rodičům?

Jak se rozloučíme se školáky?

Děti by si měly odnést zkušenost, že škola je dobrá věc a paní učitelka dobrý, hodný a spravedlivý člověk, odnesou si nové zážitky z výletů, oslavy Dne dětí, z pobytu venku, ze závěrečné besídky. Současně by měly společně zrekapitulovat celý společně prožitý rok, uvědomit si svůj vlastní růst na základě společných vzpomínek, užít si závěr roku dohromady, ve školce, venku i společně s maminkami, rozloučit se s budoucími školáky, zahrát si hry na přání, zveřejnit výsledek svého spolusdílení v závěrečném vystoupení pro rodiče.

Paní učitelky dostávají upřímnou zpětnou vazbu, jak se zasadilo, jak vyrostlo a jaká je sklizeň -tj. nakolik kvalitní, smysluplné a lidsky i profesionálně zvládnuté předškolní vzdělávání svěřených dětí bylo, provádějí závěrečnou evaluaci a písemnou analýzu předškolního vzdělávání ve své třídě i v rámci celé školy, plánují, co a jak dál

Jako prostředky nám poslouží výtvarné i jiné reflektivní a hodnotící techniky, příprava a realizace závěrečné slavnosti, výlety, sezónní činnosti, rozhovory, prohlídka výtvarných prací, výstava, námětové hry, dopoledne na přání, pohybové hry a činnosti dle volby dětí atd.

15. Prázdniny jsou tu....

Děti by si i v době prázdninového provozu měly odnést pocit bezpečí a jistoty a zkušenost, že i když je to o prázdninách trochu jinak, potkávám se s jinými kamarády a jinými učitelkami, mají mě tu rádi, neubližují mi, není tu nuda

Paní učitelky i o prázdninách respektují cíle RVP, individuálně přistupují k jednotlivým dětem a nabízejí jim pestré a různorodé činnosti, aby jim pomohli překlenout období proměnlivých dětských kolektivů a často i změnu prostředí včetně organizace.

 

© Mateřská škola Klatovy 2017 - všechna práva vyhrazena
Realizace: Písmomalířství Holý Klatovy & Jaroslav Stýblo TOPlist